Dneska mám od rána fakt "super" den. Večer jsem nemohla usnout, takže ráno jsem byla mrtvá ještě v půl 9, kdy mi volala mamka a probudila mě. A to v mém případě fakt nedoporučuji, protože po násilném probuzení se probouzí hlavně mé cholerické já. No takže jsme se krásně pohádaly hned po telefonu. Měla jsem totiž zavolat chlapovi, co mi opravuje notebook, ale zatím s ním vždy komunikovala mamka nebo táta. Nicméně samozřejmě jsem se musela vykopat z postele a jít volat. A telefonování cizím lidem nesnáším.
Ten ajťácký Einstein mě už vůbec nepotěšil tím, že mi bude muset smazat všechny soubory. Tedy spíš se ptal, jestli tam mám něco, co má zkusit zachránit, ale těžko někomu bud vykládat, že kvůli fotkám na blog má strávit hodinu prohrabáváním mého noťasu. Takže bye bye všechny blogo fotky i filmy, plus věci do školy, co se mi ještě někdy mohly hodit. Jo, měla bych si všechno zálohovat, jenže jsem si vždycky říkala, že si to hodím na exterňák další den a tak furt do kola. Nejvíc mě asi mrzí právě ty fotky na blog, protože některé focené venku už vzhledem k odkvetlým kytkám nenafotím.
Aby smůly nebylo málo, měla jsem něco vyřídit na úřadě ve vedlejší vesnici a samo, že měli zrovna dneska výjimečně zavřeno. Byla jsem tam na kole, takže vzteky bez sebe jsem se rozhodla ještě projet, aspoň kousíček. V rámci vybití vzteku jsem ale jela jak blázen, takže necítím nohy a ještě mě málem sežral nějaký pes velikosti telete.
Když už jsem byla skoro u baráku, nějaký dělník, co dělá novou cestu k vedlejšímu domu, se mě ptal, proč do toho kopce jedu a kolo nevedu. Mile jsem mu tedy odpověděla, že nepotáhnu kolo a ještě sebe. On mi tedy oznámil, že mi to na tom kole sluší. Smíchy jsem spadla skoro z kola, ale aspoň mi zvedl náladu :D
Doma jsem se pak slušně opařila přespříliš ohřátým obědem a ani nemluvím o tom, jak mi všechno padá z rukou. Zkoušela jsem nafotit aspoň pár fotek, o které jsem přišla a na které jsem měla u sebe produkty, ale světlo nestálo za nic, takže prostě venkovní fotky nebudou. Zítra večer se vracím do Prahy, tak snad konečně stvořím nějaký smysluplný článek na dostatečně rychlém počítači. Každou chvilku má přijet teta s tím slavným domácím medem a pak si radši půjdu lehnout, abych se se svým štěstím ještě nepřizabila :D
P.S.: jen co jsem dopsala větu, zjevila se teta a dovezla dokonce 3 lahve nejlepšího medu na světě :)
Jak přežíváte tyhle dny blbce vy? Nějaký tip, jak nepraštit prvního člověka, co vidíte? :D Já mířím do té postele, takže přeji vám příjemné páteční odpoledne i večer :)
A jéje :-D Tak aspoň že ten med se vydařil :-D
OdpovědětVymazatTo jo, nemůžu se dočkat snídaně :D Bohužel si medu moc neužiju, protože mám hodně citlivé zuby a sladké skoro radši nejím, ale tohle za tu bolest stát bude :D
VymazatDoporučuju ho i na pleť :-) Chleba s medem a máslem je boží, úplně ti závidím :-D Snad zoubky tak moc bolet nebudou.
VymazatJé, dík za připomenutí, kdysi jsem z něj míchala nějaké masky, ale už jsem na to úplně zapomněla :) Letos je medu málo, ale normálně ho teta i prodává, takže kdyby byl příští rok dostatek, určitě Ti můžu sehnat :) Protože ten kupovaný je nepoživatelný :D
Vymazat