Liebster Award TAG

Hezký sobotní večer :) Konečně jsem se dostala ke zveřejnění tohohle TAGu. Plánovala jsem jej původně udělat i bez nominace, protože na jednom blogu jsem našla otázky s tím, že slečna nikoho nebude nutit, a ať to zpracuje kdokoliv. Nakonec jsem ale stejně nominována byla, a to konkrétně od Monami Rae, čímž jí moc děkuji :)

Pravidla Liebster Award TAGu:
1. Nominovaný by měl poděkovat blogerovi za nominaci.
2. Napsat 11 faktů o sobě.
3. Odpovědět na 11 otázek, které dostal.
4. Na konci nominovat 11 blogerů, kteří mají pod 200 čtenářů, aby odpověděli na tvých 11 otázek.

Tady máte 11 faktů :)

1. Hrozně ráda zpívám, ale raději v soukromí :D
2. Pokud mě někdo ráno vzbudí, dokázala bych vraždit a protivná zvládnu být celý den.
3. Nesnáším, když mi někdo říká, že mám něco udělat a to hned. Rozkaz typu udělej během dne to a to je mnohem lepší.
4. Chtěla bych mít ohromnou sbírku bot i kabelek, ale bohužel nemám dostatek prostoru ani neomezené finance :D
5. Nakupování zimních bot a bund je pro mě peklo.
6. I když mám kosmetiku ráda, někdy jsem líná si jenom umýt vlasy.
7. Je hrůza být v okolí jediná zajímající se o kosmetiku. Člověk pak v očích těch ostatních vypadá jak exot :D
8. To mi připomíná, že o blogu skoro nikdo neví a ještě méně lidí ode mě dostalo odkaz.
9. Kdybych si měla vybrat jedinou věc z dekorativky a vše ostatní vyhodit, vyhrála by řasenka. Teda za předpokladu, že bych měla pleť v pohodě.
10. Nepotrpím si na drahé věci. Vůně mi stačí z drogerie, stejně jako dekorativka i pečující kosmetika. Ale samozřejmě bych si dokázala zvyknout i na Chanel :D
11. Občas bych potřebovala vytřídit oblečení a půlku vyházet, ale co kdyby se mi to ještě někdy hodilo...


A tady už jsou odpovědi na otázky od Monami. Přeložila jsem je ze slovenštiny do češtiny, tak snad to nevadí :)

1. Jaká je tvá vysněná barva vlasů?
Líbí se mi moje přírodní barva. Tmavší hnědá. U hlavy je to super odstín, ale vyšisuje se do takové středně hnědé a to se mi už nelíbí. Ale bez šisování by byla super :D Do konce září plánuji na melír hodit přeliv, takže zvolím přesně takovou barvu.

2. Jaký je tvůj oblíbený autor knih?
Moc nečtu, takže nikoho úplně oblíbeného nemám. Ale odjakživa mám ráda Jamese Herriota.

3. K jakému stylu se nejvíc hodíš? Retro, vintage, grunge, emo, punk...
Neoblékám se nijak speciálně. Prostě nosím to, co je v obchodech a nějak to nakombinuji. Nepřiřadila bych to k žádnému stylu. Nejoblíbenější kombinace jsou džíny, podpatky nebo baleríny, tílko, sako, na podzim/na jaře šátek a kabelka. Prostě to, co nosí každá druhá :D

4. Jaké barvy je tvá oblíbená kabelka?
Kabelek mám hodně málo a všechny černé. Pak mám nějaké látkové a ty nenosím. Ale hrozně toužím po nějaké nude a hnědé. Ale z hnědé mám respekt, protože tuto barvu neumím kombinovat :D

5. Ráda fotíš? Pokud ano, co nejčastěji?
Hrozně nerada s sebou beru foťák, protože si stejně nevzpomenu, že bych mohla něco vyfotit :D Navíc mám foťák dost starý, takže fotky nejsou nic moc. Na blog fotím spíš tak, jako že bez fotek by to nešlo, jinak mě to taky moc nebere. Mnohem raději píšu. A že bych šla jen tak ven něco vyfotit? To nehrozí.

6. Na kterou sociální síť máš špatný názor?
Mám jen Facebook, takže nic jiného soudit nemůžu. Na FB jsem v podstatě furt přihlášená, i když třeba nejsem ani doma :D Je super, že mám ponětí o lidech, které jinak nevídám. Ale taky mě štve, že mít stovky lidí v přátelích neznamená bavit se s nimi a pokud se s někým vidím třeba v MHD, ani se nezdravíme.

7. Které 3 věci nejradši děláš na podzim?
Pokud neprší, tak hrozně ráda chodím ven. Miluji vrstvenou módu, takže na sebe naskládám půl skříně a vytáhnu nějakou kamarádku na procházku :D Pak samozřejmě nepohrdnu ani válením doma u zapálené svíčky a horkého čaje. A na letošní rok jsem si naplánovala, že budu hodně fotit, pokud to čas a počasí dovolí. Nemůžu si pomoct, ale podzimní fotky na blozích úplně hltám :)

8. Jaká barva převládá ve tvém šatníku?
To bohužel nejde přesně určit, mám od všeho něco. Ale odstíny převažují studené a barvy spíš nějaké tmavší. U bund a sak jsou to černá, tmavě modrá a béžová, u kalhot černá, šedá a klasická džínově modrá. Tílka mám různobarevná. Ale moc nenosím řvavé barvy jako je rudá. A krom jednoho trika (dárek od kamarádky ještě někdy na základce) u mě nenajdete nic oranžového, protože tu barvu fakt nesnáším.

9. Hraješ nějaké hry? pokud ano, jaké nejčastěji?
Pokud se myslí hry na PC, tak ne a jiné hry taky ne :D

10. Preferuješ život ve městě nebo na vesnici?
Zákeřná otázka. Na chalupě se mi šíleně líbí, že se nemusím malovat, česat a oblékat, jen když jdu na nákup. Prostě taková ta pohodička. Ale zároveň na Praze se mi líbí, že když si vzpomenu, vždycky je otevřený nějaký obchod :D A pak samozřejmě občas je fajn se nalíčit a hezky obléknout :) Takže zatím mi asi vyhovuje systém bydlet ve městě a na víkendy nebo prázdniny na vesnici :)

11. Dělíš se o svoji kosmetiku, případně půjčuješ ji?
Nemám se s kým dělit, takže ne. Mamka se nemaluje a nějaké krémy má svoje, protože má samozřejmě úplně jiný typ pleti než já. Občas, když u nás přespává sestřenka, si půjčí můj odličovač, krém nebo tonikum. Dřív, když u mě někdy přespávala kamarádka, používala mou kosmetiku běžně. Dokonce jsem ji někdy i malovala před nějakou akcí :D Chudák měla dost odvahy, když já stěží namaluji sebe, natož abych byla nějak výjimečně kreativní :D

A tady už otázky pro ostatní :)

1. Kdybys mohla na svém vzhledu změnit jedinou věc, co by to bylo?
2. Co nejlepší Ti dalo blogování?
3. Jako roční období máš nejradši z hlediska oblékání a líčení?
4. Co říká okolí na to, že bloguješ?
5. Řídíš se u nákupů kosmetiky podle recenzí nebo sázíš na vlastní úsudek?
6. Chodíš ven i nenalíčená nebo se maluješ i na výpravu s košem?
7. Máš nutkání ostatním v kosmetice radit a stále jim doporučovat novinky?
8. Máš raději nákupy oblečení nebo kosmetiky?
9. Navštěvuješ kosmetické a módní veletrhy?
10. Chodíš na kosmetiku nebo zvládáš všechny úkony sama?
11. Plánuješ dopředu své nákupy?

Nominovat nikoho nebudu, protože všechny blogerky, které bych nominovala, už TAG zpracovaly nebo byly nominovány. Ale pokud máte zájem, určitě budu ráda, pokud si otázky půjčíte a pošlete mi pak odkaz :)

29.8.2014

Přeji vám hezký pátek a tedy i co nejlepší start víkendu :) Jak vždycky říkal kamarádky tatínek, pátek je malá sobota :D

Včera jsem si dělala trochu pořádek v zásobách pečující kosmetiky. Ze začátku jsem totiž měla krabice narvané, tak jsem nové věci dávala jen tak volně do skříně. Ale i když už v krabicích bylo místo, nějak jsem nebyla schopná vše přeorganizovat, takže jsem se k tomu dokopala až včera. Vím, že toho nemám oproti jiným blogerkám zas tolik. Ale snažím se šetřit, věci zbytečně neshromažďovat a taky nemám moc úložného prostoru. Krom toho tohle zdaleka není všechno. Dost věcí mám ještě různě po koupelně, na chalupě a i po pokoji. Prostě balení "další v pořadí" už mám připravené vždy po ruce :D

Nakonec jsem se rozhodla poslat dvě věci dál. Silver mi nevyhovoval a vůni nemohu ani cítit. Je šíleně sladká. Prostě si představte, jak asi voní růžová a máte z toho dárek od sestřenky (díky bohu, že o blogu neví :D).

Pak jsem koukla na pár článků. K blogerskému tématu se nejvíc hodil asi tento. No klasika. Nic, co by člověk nevěděl. Spíš je to jedna velká reklama. Protože neříkejte mi, že jim značky nezaplatí za zveřejnění.

http://www.prozeny.cz/magazin/krasa-a-moda/pece-o-vlasy/39897-jak-dodat-jemnym-vlasum-objem-radi-i-spickovi-kadernici

Tohle už je lepší. Sice taky žádné novinky, ale na pobavení super.

http://www.stream.cz/nejnovejsi/fasada/10003372-tak-ne-aneb-jak-se-nelicit

Taky dále soutěžím na hydrabio.cz. Samozřejmě neúspěšně. Kdybych nebyla tak zvědavá a nedoufala, co kdyby náhodou, tak se na to už vykašlu :D Upřímně mě štve, když mi několikrát po sobě dají možnost točit ještě jednou a pak stejně nic :D

Včera odpoledne jsem s kamarádkou byla v kavárně Pražírna (u I.P. Pavlova). Fotku samozřejmě nemám, protože přesně v takovýchto okamžicích, kdy to stojí za to, zapomínám fotit. Pokud máte rádi kávu, určitě zkuste. A pokud dáváte přednost čaji či vínu, zkuste i tak, mají všechny možné nápoje :) Já si včera dala ledovou kávu, i když kafe nepiju. Tak jednou do roka si doma dělám ledovou variantu (v troše vody rozmíchat minimum rozpustné kávy a dolít mlékem). Jiná varianta mi ani nechutná. Včera jsem si ale přesto dala Ledové latté a byla to osudová chyba. Káva byla hodně silná. Pak jsem se šla s kamarádkou ještě projít. Bohužel doma jsem se cítila dost zle. Jedla jsem normálně, takže za to nejspíš fakt mohlo kafe. Ne že by měli špatné suroviny, ale zkrátka jak nejsem zvyklá a ještě to bylo dost silné, tak mi bylo mizerně od žaludku. Naštěstí to zůstalo jen u pocitu, jestli chápete... :D Ale aspoň jsem si ověřila, že prostě kafe a alkohol fakt pít nemůžu :D

Jinak už několikátým dnem dávám dohromady nákupní seznam. Přišla mi totiž tahle kartička od Yves Rocher.

Ale nejspíš si nakonec nic nevyberu, protože po ničem tak moc netoužím, abych musela zbytečně utrácet. Navíc jsem se víc zamyslela nad těmi jejich věčnými slevami a uvažuji, jak moc okrádají zákazníky, pokud ty slevy nejsou. Přece jen mají ty ceny dobře spočítané, aby ani na "slevách" neprodělali. A když mají slevy pořád....

Taky se chystám konečně vyrazit do obchodu Ziaja. Mám to v podstatě u nosu, když bydlím v Praze a ještě jsem od nich nic nezkoušela. Píšu si seznam takhle předem, protože je mi jasné, že až tam vlezu, budu chtít koupit všechno :D

Za chvilku si zabalím pár kousků oblečení a až rodiče přijdou z práce, pojedeme na chalupu. Pak se tam totiž nějakou dobu nedostanu, tak musím využít každou možnost být na vzduchu :) Zítra nebo v neděli zveřejním TAG, který už mám pár dnů připravený :)

Co jste dělaly v minulých dnech vy, co plánujete na víkend a máte nějaké Ziaja nákupní tipy? :)

26.8.2014

Přeji hezké, i když sychravé skoro podzimní úterý :) Měla jsem hroznou chuť se vám ozvat, i když žádnou recenzi připravenou nemám. Proto tu mám aspoň článek z kategorie "o ničem, ale blíž čtenářkám" :D

Ráno jsem vstala poměrně brzy, asi v půl 8. V poslední době si chodím lehnout docela brzo, takže mám skoro normální režim a jsem na to hrdá. K snídani jsem si dala své oblíbené rýžové chlebíčky, rajčatovo paprikové žervé a jablko. Nic náročného, přesto je to zdravé a pocit sytosti mi vydrží tak akorát do brzkého oběda.

Tyhle chlebíčky jsem si koupila u babičky, protože v obchodě neměli ty klasické kulaté. A dobře jsem udělala, jsou úplně boží. Jsou tenké a křehčí. Určitě se po nich podívám i v Praze.

Po snídani jsem si napatlala na obličej čistý med jako skvělou masku a těšila se na dopolední nicnedělání. Byla jsem sice domluvená na krátkou procházku s kamarádem, ale jak jsem viděla předpověď počasí, už večer jsem tušila, že se nic konat nebude. Hodinu předem jsem mu tedy psala, jestli to necháme na jindy a ten zrádce mi doporučil, ať si vezmu deštník :D Takže jsem si během půl hodiny opláchla masku, napatlala BBčko, řasenku, trochu barvy na rty (pokud nemám ok pleť, nějaké krytí potřebuji a k podkladu mám ráda i nalíčené oči). Samozřejmě jsem neměla ani umyté vlasy, takže suchý šampon, sportovní oblečení a šup ven. Chtěla jsem si udělat bun drdol, protože i přes použití suchého šamponu to nevypadalo dobře, ale nějak nebyl čas ani nálada.

Po svižné procházce jsem byla nejen zmáčená od deště, ale i zpocená. Asi se budu muset naučit držet deštník nad hlavou normálně, protože mokré vlasy mě naštvaly :D

Po usušení jsem si dala oběd a dokonce jsem si musela zapálit svíčku, abych se aspoň pocitově trochu zahřála (na svíčky v létě nejsem a levandule mi už najednou moc nevoní, ale vypadá to hezky, když je venku fuj počasí). Plánovaný odpolední sraz s kamarádkou byl vzhledem k počasí zrušen, takže po zbytek odpoledne se budu flákat a nejspíš si i na chvilku lehnu. Po páté hodině dorazí sestřenka, takže spolu něco uvaříme a nejspíš i přespí, tak bude zábava :)

A jak trávíte den vy? :)

Moravský shopping

Hezké pondělí :)

Ač je to neuvěřitelné, u babičky jsem přežila! A to jak divnou vodu, která mi hrozně kazí pleť, tak babiččino neustálé rýpání, domlouvání, poučování, jedovaté poznámky a výčet toho, co se jí nelíbí na naší rodině. I když tentokrát už pohár mojí trpělivost přetekl a oznámila jsem jí, že když má problém, má to řešit s tátou a s mámou a ne se mnou. A byla z toho mega rodinná scéna, protože babičce si nikdy nikdo nedovolil odporovat. A je to ode mě hnusné, ale jsem na sebe hrdá, že jsem jí upřímně řekla, co si myslím. Snad jí dojde, že by taky měla uvažovat, než něco plácne... (nechcete někdo babičku? věnuji zdarma). Máte to taky tak nebo máte super babičku, která je v pohodě?

Ale abych nebyla jen negativní, tak celkově byl pětidenní trip do Třebíče fajn. Bohužel jsem nevyfotila jedinou fotku, i když foťák jsem s sebou brala. Nikam jsem se nedostala sama a každá akce byla narychlo, že jsem si jen nazula boty a šlo se, takže jsem si ani nevzpomněla. Nejvíc jsem toužila pořídit nějaké fotky v aquaparku, ale bohužel se mnou vždy šel táta a to mi bylo blbé lítat tam s foťákem. Jinak v bazénu jsem dokonce normálně plavala, což je rekord, protože když jdu s bratránky, tak jenom blbnem :D A po hooodně letech jsem vlezla i do parní kabiny a neseklo to se mnou. Vlastně mi došlo, že vyčistit si občas póry jinak než nad hrncem s horkou vodou je fajn :D Ovšem pokud jsem nebyla v bazénu nebo necourala venku, čas se neskutečně táhl a já se hrozně těšila domů. Včera jsem byla úplně vyřízená, takže jsem šla spát dost brzo a dneska jsem půl dne uklízela a v pauzách projížděla nějaké blogy, proto jsem se k psaní dostala až teď.

V čtvrtek jsme s tátou vyrazili nakupovat. Na konci Třebíče je nějaké "obchodní centrum", kde jsou obchody jako DM, nějaké elektro, Deichmann... Ani nevím proč, ale vždycky se mi tam nakupovalo líp jak v Praze. Možná i proto, že tam není tak narváno. I když původně jsem jela jen s tím, že budu tátovi radit, nakonec jsem si nakoupila taky docela dost.

Nejdřív jsem si v elektru vybrala sluchátka k mobilu, protože u těch starých se mi neustálým přehýbáním úplně sežvýkal drát vevnitř. Důležitý drát, protože přestaly fungovat. Bohužel jsem u nákupu moc neuvažovala a sáhla jsem po sluchátkách klasických místo takových těch s plastem na konci, co se strkají až do uší. Chápete ne? :D Takže tyhle hůř izolují, ale zas nejsem úplně odříznutá od světa, když na mě někdo mluví :D Foto jsem nepovažovala za důležité.

Pak už jsem zamířila do DM, což je pro vás určitě zajímavější. Bohužel jsem u nákupu neměla moc čas uvažovat, protože táta mi neustále říkal, ať sebou hodím. Prostě chlap, no.

Suchý šampon Balea (60 Kč)
Původně jsem šla do DM jen pro něj. Tedy ne pro Baleu, byla jsem rozhodnutá vzít jakýkoliv. Jen Schaumu ani Syoss jsem už nechtěla pro jejich výraznou citrusovou dezinfekčně záchodovou vůni. Už jsem měla v ruce nějaký Dove, tuším, když jsem obešla regál a narazila jsem na tento. Samozřejmě byl mnohem levnější a suchý šampon není věc, do které bych chtěla moc investovat, když ho používám výjimečně. Bez váhání jsem tedy vrátila Dove a vzala si tento. Zkoušela jsem ho zatím jen jednou s tím, že jsem neměla extra mastné vlasy, spíš jen bez objemu. Šampon moc příjemně voní. Je to jemná vůně, možná nějaká květinově ovocná. Fakt nejsem schopná ji rozšifrovat. Rozhodně ne žádné výrazné záchodové citrusy. Aplikace je v pohodě, vyčesává se dobře a nezanechává bílý povlak. S objemem mi taky pomohl. Bohužel výdrž moc posoudit nemohu, protože jsem ho měla na hlavě jen pár hodin než jsem šla opět do bazénu.

Ubrousky (18 Kč)
Absolutně nesnáším to dítě na obalu. Fakt že ne. Ale jsem zvyklá je nosit v kabelce na utírání rukou, když jsem někde venku a mám takový ten fuj ulepený pocit. Koupila bych si jiné, ale tyhle jsou levné a zas tak často je nepoužívám, takže se bojím, že mi vyschnou.

Balea sprchové gely (jeden za 30 Kč)
Ještě jsem se pro ně vracela od kasy, protože mi bylo řečeno, že při koupi pěti a více kusů DM značek je sleva 25 procent. Pozorný čtenář se zarazí, protože ubrousky a šampon nejsou tři kusy. Ale kupovala jsem ještě vitaminy, které jsem darovala, takže na fotce nejsou. Původně jsem plánovala koupit něco od Alverde, ale za mnou byla fronta a nebyl čas vybírat, tak jsem si řekla, že sprcháče se budou vždycky hodit. Oba voní hezky sladce a letně a docela ráda bych je stihla spotřebovat co nejdřív, protože k zimě mi tyhle vůně moc nesedí. A nechávat je na jaro se mi taky nechce.

Astor Lipcolor Butter (129 Kč)
V přednastaveném minulém článku jsem psala, že jsem je viděla v Rossmannu ve slevě. Tak už vím, že ta sleva na ně je i v DM. Pokud někdo nečetl minulý článek: tyhle odstíny se mi líbily, ale měli posledních pár kousků a všechny byly nechutně opatlané. Díky bohu Třebíč asi moc kosmetikou nežije, protože měli ještě dost kusů od všech odstínů. I když na fotce jsou viditelně odlišné, ve skutečnosti jsou obaly dost podobné. Ale jak už je vidět, náplň se liší o dost. Tyhle jsem ještě nezkoušela, ale co si tak pamatuji z toho okukování v Rossmannu, světlejší je taková nude barvička, spíše jemný shimmer než něco výrazného. Růžovka má třpytky výraznější a vytváří dojem "mé rty, ale lepší". Tolik teorie, jak mi připadly na ruce, v praxi je uvidíte až po nějakém tom lepším otestování. Samozřejmě recenzi už hotovou mám, ale jen na základě odstínu, co už jsem měla doma, tak budu ještě nějakou dobu testovat a hledat případné rozdíly.

Zavítala jsem i k Vietnamcům, kam normálně v Praze nechodím už hodně let. Nic zajímavého jsem neobjevila, protože mi přišlo, že ty ceny jsou dost přehnané. Nakonec jsem si vybrala jen odličovací tamponky za 16 Kč. Píšou, že jsou z bavlny, tak jsem na ně zvědavá.

Táta dělal velký nákup v C&A, ale já už byla líná cokoliv zkoušet a nic mě moc nezaujalo. Když jsem se tam jen tak potulovala, padla mi do oka kabelka, kterou tam měli poslední. Úplně jednoduchá černá klasika. Stála jen 498 Kč, ale stejně říkala jsem si, že ji nepotřebuju. Má kapsu na zip zvenku a nějaké menší kapsičky zevnitř. Bohužel uši moc trvanlivě nevypadají a hlavní kapsa není rozdělená na dvě části. Nakonec jsem se ale přece jen rozhodla ji koupit. Fakt nesnáším takové to, když si vyčítám, že jsem si něco nekoupila. To si tu věc radši vezmu a pokud bych ji náhodou vážně nevytáhla, někoho podaruji. Myslím, že kabelka je velikostně ok, takže do školy bude fajn. Teda pokud vydrží uši, i když na VŠ jsem nikdy netahala víc než papír a tužku :D Podlé délky uší je to typ na nošení na předloktí, tak jsem zvědavá, jak dlouho to vydržím, než ji hodím na rameno :D

Jako poslední jsem zašla do Kiku. V Praze ani netuším, kde je, takže z toho plyne, že tenhle obchod nevyhledávám. Ale tady byl tak příhodně u nosu, že jsem tam vlezla. Koupila jsem si černé a modré tílko (modré nemám, i když zrovna tenhle odstín jsem tak moc nechtěla), každé za 79 Kč. Černé jsem akutně potřebovala, protože jediné použitelné už je na čase taky vyřadit a naposledy jsem si musela půjčit od mamky (stydím se, že mám tílka ve všech možných barvách a při tom ta základní mi chyběla). Ještě jsem přihodila legíny za 139 Kč. Teda ty mohly být levnější, ale už jsem byla líná nad tím uvažovat. Momentálně mám sice dvoje na doma a jedny i do školy, ale v zimě ke kozačkám je úplně miluju, takže zásoba se vždycky hodí. A znáte to, vytáhnou se bleskovou rychlostí, a když nějaké nutně potřebujete, zásadně klasické jednoduché za rozumnou cenu nejsou.

A co jste si v poslední době pořídily vy? :)

Úterní mini nákup v Rossmannu

Hezký čtvrteční večer! Zatímco čtete tento článek, já umírám nudou u babičky. V úterý jsem zavítala na menší výlet do Rossmanna s cílem pořídit si suchý šampon a kouknout po značce Himalaya Herbals, která, jak jste mi radili, se v Rossmannu má vyskytovat. Moc jsem si toho nekoupila (ne že bych nechtěla, vykoupila bych půl obchodu, ale ovládala jsem se, protože do konce září mám ještě slevu do DM, kde si chci taky něco málo koupit). A co jsem nakonec pořídila?

Moc toho není. Omluvte kvalitu fotek, ale běžela jsem rychle domů, abych stihla své nové miláčky uklidit dřív, než přijde z práce mamka a dostanu kázáníčko na téma Na poličce už není místo a ty taháš další krámy do baráku.

Koupila jsem si své oblíbené pleťové tonikum, konkrétně už třetí balení. Recenze už na blogu je. Sice je docela agresivní, ale mně při použití jednou denně a následném namazání krémem nebo olejem vyhovuje. Určitě chci časem zkusit i něco jiného, ale zrovna jsem neměla moc čas uvažovat a vybírat. Cena byla tuším kolem 110 Kč, momentálně není v mých silách najít účtenku.

Jako další jsem si koupila antiperspirant Dove v originálním provedení. Ája z Beautypedie pořád básnila o klasické Dove vůni, konkrétně dokonce o antiperspirantu, tak jsem neodolala. Dlouho jsem váhala, jestli zvolit sprejovou, tuhou nebo kuličkovou formu. U sprejů mi totiž vadí, že zamořím celou místnost. Ale kuličková forma mi zas přijde taková slizká a u tuhé mám strach, že bude nechávat bílé stopy. Nakonec zvítězil sprej, protože mi nejvíc seděla vůně. Tuhý i kulička mi přišly voňavě podobné všem ostatním. Cena byla 79 Kč.

Po tyčince Ryor jsem sáhla spíš jen tak, že jsem ji tam zrovna viděla. Už dlouho si totiž říkám, že zázračná není a chtělo by to zkusit něco jiného. Ale pak ve spěchu stejně vždy sáhnu po ní. U Aknestop řady změnili obaly a tohle je moje první věc v novém designu. Motiv se mi sice líbí, ale předchozí obaly byly aspoň trochu odlišné. Kdo používá samý Ryor, musí v tom mít na poličce docela binec :D

Jako poslední konečně přichází na řadu Himalaya Herbals. Byla jsem si jistá, že tu správnou masku poznám, až uvidím všechny vyrovnané vedle sebe. Bohužel měli jen tenhle druh, takže jsem se samozřejmě spletla. Ta, kterou jsem chtěla, měla údajně výborně vytahovat na povrch takové ty hluboko uložené pupínky, které nejdou jen tak násilím zneškodnit, ale při tom je cítíte, jsou vidět a než "vykvetou", trvá to hrozně dlouho. Nicméně tahle by měla být taky výborně čistící, tak jsem zvědavá. Hned, jak se vrátím od babičky, ji alespoň jednou vyzkouším, abych si udělala nějaký obrázek. Cena byla kolem stovky.

Ve všem tom nakupování jsem samozřejmě úplně zapomněla na suchý šampon :D Ale tak snad příště si vzpomenu. Ještě vás chci upozornit, že měli akci na Lipbutter od Astoru. Normální cena je 169, momentálně je seženete za 129. Pospěšte si, než budou pryč. Já si složitě vybrala odstín, a když už jsem se rozhodla, zjistila jsem, že mají dva poslední kusy a ty už vypadaly docela použitě. Sáhla jsem tedy po druhém favoritovi v pořadí a dopadlo to stejně, jako s prvním. Pokud se dostanu u babičky do města, tak zapátrám v místním Rossmannu.

Testovací sada Bioderma Hydrabio

Hezký pondělní večer :) Na dnešek jsem si připravila recenzi na desetidenní sadu od Biodermy z řady Hydrabio, kterou jsem pořídila za krásných 79 Kč v lékárně. I když nemám suchou pleť, hydratace se hodí. Přece jen kdo nemá od přírody pleť bez chybičky, tráví víceméně život bojem proti pupínkům a následně řeší, čím se namazat, aby se nevysušovala zdravá pokožka. Krom toho po dnech na slunci, ve vodě či nějakém drsnějším čištění si každý obličej zaslouží zklidnění a dodání vláhy.

Dostanete takovouhle krásnou papírovou tašku a v ní najdete micelární vodu, sérum a krém. 

Micelární voda je klasická průhledná vodička. Je jí 20 ml a voní docela intenzivně takovou tou svěží mořskou vůní, určitě chápete, co myslím. Původně jsem myslela, že takovéhle aroma je poměrně neutrální a nikoho nemůže štvát, ale spletla jsem se. Po pár dnech jsem vodu nemohla ani cítit. Je to fakt síla a mám radši neparfémované micelárky. Ale zas to nebylo nic, co by se nedalo přežít.

Hlavní jsou samozřejmě účinky. Bohužel na mou pleť micelárka nestačí. Kombinovala jsem ji běžně s peelingem i čistícím gelem, ale stejně se mi začaly objevovat pupínky. Určitě to nebylo tím, že by je sama voda nebo cokoliv dalšího z téhle řady způsobovalo, jen prostě já potřebuji důkladnější čištění a jsem zvyklá třeba na Garnier tonikum se zinkem a podobné "drsňáky".

Na pleti trochu lepila, ale nic, co by se nedalo přežít. Odličovala jsem se s ní jen jednou čistě na zkoušku a odlíčila v pohodě. Neměla jsem nic voděodolného ani nějaké šílené nánosy, ale myslím, že na odličování je Bioderma stejně jedna z nej na trhu, takže není co řešit. V očích neštípala. Micelárka samozřejmě ani nevysušuje (to by byla dost ironie u Hydrabio řady, že?). Ovšem v celkovém hodnocení jsem z ní rozpačitá. Jak už jsem napsala, parfemace je moc výrazná a časem mě začala otravovat a na pleti jsem měla určitě lepší pocit po její sestře z řady Sensibio.

Vodu jsem ze začátku používala fakt 2x denně, ale pak jsem nasadila zase svoje účinné prostředky a používala jsem ji většinou jen ráno. Z toho tedy plyne, že mi vydržela déle jak 10 dnů a to ještě mám tendenci se všemi micelárkami plýtvat, ani nevím proč.

Sérum už má objem jen 15 ml, stejně jako krém. Ale přes to všechno ho stačí malinko a stále jsem ho nespotřebovala. Voní stejně jako micelárka, ale trochu jemněji, takže se mi parfemace líbí víc.

Má krémovo-gelovou konzistenci a je mléčně zbarvené, poměrně hutné, žádná kapalina. Nanášela jsem ho klasicky pod krém, většinou jen večer. Stačí ho malinko a vstřebává se bleskově.

Po aplikaci je pleť příjemně hladká. Sérum jsem zkoušela jen s krémem z této řady, i když by šlo samozřejmě použít i pod nějaký jiný. Ze začátku jsem ho používala každý večer, ale jak se mi začala horšit pleť, omezila jsem aplikaci na jednou za dva dny. Přece jen moje pleť nemá moc ráda každodenní krémování a samotné sérum se běžně nedává.

Sérum hodnotím celkově jako velmi povedené a pro pleť příjemné. Neleskla jsem se po něm, rychle se vstřebalo a pleť byla osvěžená. Plus body za mě tento výrobek dostává za to, že ho lze nanášet i pod krémy jiných značek.

Krém mi voněl nejlépe. Základ tvořila svěží vůně, ale bylo v něm ještě něco dalšího. Ve výsledku jsem cítila skoro až lehkou květinovou vůni. Krém, stejně jako sérum, jsem ještě nestihla úplně spotřebovat.

Nejdříve jsem se pár dnů poctivě mazala ráno i večer, z toho večer i sérum. Ale po větším výskytu pupínků jsem používání taky omezila a dávám si ho podle potřeby, takže max jednou za dva dny, vždy v kombinaci se sérem. Krém je bílý, středně hutný. Stačí ho trošička, dobře se rozmazává a rychle vstřebává.

Po aplikaci je pleť jemná a hladká, nelesklá. Ani v kombinaci se sérem nemám pocit, že mám na sobě šílenou vrstvu čehosi.

I když krém hodnotím pozitivně, nevím, jestli bych si ho koupila. Cena za plné balení není nejnižší a ani není tato řada určena primárně na můj typ pleti. A utrácet za něco, co nebudu používat pravidelně, se mi zas tak nechce. Ale pokud hledáte jen nějaký lehký hydratační krém a není vám líto těch peněz, jděte do něj.

Ještě jsem zjistila, že po nanesení všech těchto tří produktů pleť lepí. Ne nijak strašně, ale cítit to je a já tento pocit nemám ráda. Pátrala jsem po viníkovi a nakonec jsem po prozkoušení různých kombinací zjistila, že za to může vážně kombinace všech tří věcí. Samotná micelárka bez krému lepí jen chviličku a malinko, ale se sérem a krémem už je to horší. Pokud jsem krémy použila bez micelárky, lepení jsem si nevšimla.

Můj celkový závěr je tedy takovýhle:
Micelárku bych si nekoupila. Sensibio mi byla mnohem příjemnější a na mou pleť hydratační voda netřeba. I když nemůžu ani říct, že by výrazně hydratovala, ničeho takového jsem si nevšimla. Prostě micelárka. Krom toho pro mě je čištění micelárkou nedostatečné, maximálně s ní přejedu obličej při odličování, po použití olejového odličovače, nebo když nejsem nalíčená, tak jen během dne pro "lepší pocit".
Sérum bylo hodně příjemné a klidně bych do něj šla. Bohužel dnů, kdy mám pleť hodně suchou nebo podrážděnou zas tolik není a většinou mi stačí Saloos olej, který vyjde podstatně levněji. Ovšem pro ty z vás, kdo chtějí opravdu hydratovat, doporučuji.
Krém byl taky fajn, ale platí to samé jako u séra. Nepoužívala bych ho moc často, takže škoda peněz. V poslední době jsem se skutečně naučila na oleje, které umí čistit a hydratovat v jednom kroku. Ale pokud chcete jen lehký krém, vřele doporučuji i v kombinaci se sérem.

Když na testovací sadu narazíte, určitě si ji pořiďte, za ty peníze je to super možnost vyzkoušení :)


Mimochodem o produkty z této řady můžete soutěžit v těchto dnech na www.hydrabio.cz. Je to jednoduché, jen stačí mít účet na Facebooku, což má dnes skoro každý a vždy jednou denně si můžete zatočit kolem štěstí. Já točím jak blbec už týden a furt nic, ale nevadí :D Nejvíc mě naštvalo, když mi 5x po sobě padlo, že můžu točit ještě jednou a pak stejně nic :D Ale tak co, oni to mají dobře spočítané, aby neprodělali a vzhledem k tomu, kolik lidí soutěží každý den, zas tolik výher nerozdají. No ale říkám si, co kdyby... :D Už jste zkoušeli své štěstí taky?

Používáte něco z řady Hydrabio?

17.8.2014

Ahoj :) Dnes jsem přijela po měsíci do Prahy a hned bych jela zpátky na chalupu :D Je to šok, být najednou v bytě místo možnosti chodit furt na zahrádku a navíc ta představa, co musím všechno v nejbližších dnech zařídit a vyřídit... Krom toho má šok i moje pleť (nebo že by to bylo tím, že jsem na péči poslední dva dny dost dlabala?). Takže na dnešní večer mám připravenou nejenom záchrannou akci na vlasy, ale i na obličej. Pupínky se objevily doslova ze dne na den a zcela mimo "takovou tu dobu, kdy bych je očekávala". V koupelně tedy zjevně strávím hodně času včetně peelingu a možná i nějaké té masky před spaním. Nemůžu se dočkat, fakt že jo. Protože ač se to nezdá a teoreticky na sebe něco patlám ráda, když mám pak kompletně provádět všechny kosmetické rituály najednou, nebaví mě trávit tolik času v koupelně. Máte to stejně? Baví vás kosmetika, ale zároveň vás štve být hodinu v koupelně?

Dnešní název článku vypovídá o tom, že vlastně nebude nic kosmetického :D Mám takové dva dotazy. Vím, že by to mělo být naopak a já bych měla radit vám, ale myslím, že od toho je bloggerská komunita, abychom se vzájemně informovaly a radily si. Už delší dobu mám takové dvě otázky, na které nejsem schopná najít odpověď, i když jsem se snažila. Vždy jsem chtěla dotaz hodit na konec běžné recenze, ale pokaždé jsem zapomněla, tak se raději ptám přímo.

A to sice kde sehnat výrobky značky Himalaya a Saloos, tedy kromě internetu samozřejmě. Všude jsem četla, že kdysi byly tam nebo tam, ale pak u novějších příspěvků bylo, že už na oněch místech rozhodně nejsou. Himalaya (chci čistící masku a nějaký antiseptický krém) údajně bývala v Rossmannu (tam jsem ji při nedávném hledání nenašla), popřípadě v Tescu nebo Albertu, ale tam běžně nechodím. Saloos bývá i v drogeriích, ale já bych potřebovala nějakou prodejnu s širokým sortimentem, protože zatím nikde jsem nenašla dýňový ani konopný olej.

Takže budu vám moc vděčná, když mi poradíte nějakou síť prodejen nebo rovnou konkrétní místa v Praze :)

A zítra se můžete těšit buď na Fotokoktejl nebo nějakou recenzi :)

Běhání

Hezké sobotní dopoledne všem! Konečně jsem se dokopala ke slíbenému běhacímu článku, když už jsme u těch nekosmetických témat. Ale nebojte, zítra ráno se vracím do Prahy, tak začnu vymýšlet zásobu klasických článků. Musím se přiznat, že už se docela těším, až si napatlám masku na vlasy (ano, opravdu jsem víc jak měsíc neměla na hlavě nic výživnějšího než mizerný ryorácký kondicionér, kterého se už chci zbavit), pokochám se svými kosmetickými zásobami a až půjdu někam ven, hodím na sebe pořádnou fasádu, podpatky a něco jiného, než legíny, triko, mikinu a botasky :D Ale ona mě ta aktivita zas brzo přejde, až mi dojde, že se musím zlidštit i kvůli výletu do Billy :D 

Dnes jsem sice ještě žádnou aktivitu nevyvinula, protože jsem v noci moc nespala a ráno mě čekala zahradní otročina, ale vypadá to na déšť a je šílená zima, tak si dám dneska asi sportovní pauzu. 

K běhání mám vlastně docela komplikovaný vztah a rozhodně nechodím běhat pravidelně. Tady na chalupě moc není kde běhat, protože trasa "nejrychleji ven z vesnice" je do kopce a ještě po silnici a opravdu se necítím moc dobře, když kolem mě projíždějí auta, kterých je tu v létě překvapivě dost. Tímto stylem uběhnu celkově max 3 km (vlastně běžím tak polovinu :D). Rozhodně teda neběžím celou cestu, občas zvolním do chůze. Pak tu jsou dvě polňačky, kde by se běhalo suprově. Jenže samozřejmě to má háček a to ten, že bych musela projít polovinu vesnice, než bych se tam dostala a to mi taky není moc po chuti. Prostě nerada někoho potkávám. V Praze běhání naprosto nesnáším, protože sice bydlím v klidné vilkové části, ale bydlí tam i polovina lidí ze základky. Dva roky zpátky jsem chodila běhat na podzim poctivě, skoro každý večer. Přítmí mi zcela vyhovovalo, protože nikdo neviděl můj upocený rudý ksicht, když už jsem náhodou někoho potkala. Ale pak mi došlo, že je to docela sebevražda běhat večer, když se kolem potulují všelijaké existence. Hrozně ráda bych ale i přes rizika začala běhat i doma, tak uvidím, jestli se k tomu dokopu.

Každopádně abych nebyla jen negativní, běhání je podle mě jeden z nejlepších sportů. Náklady jsou minimální. Nějaké tenisky, tepláky a triko má doma snad každý. Běhat se dá v podstatě kdekoliv, i když určitě je lepší bydlet u nějakého parku. U nás je nejblíž Hvězda, ale jezdit tam tramvají se mi nechce a chodit pěšky v teplákách přes město taky ne, navíc cesta by mi zabrala dost času.

Běhání je jedna z nejrychlejších metod, jak se pořádně zapotit a zničit. Kolo mi rozhodně nedá tak zabrat, jako běhání, i když bych jela třeba do kopce. Snažím se funět aspoň půl hodiny v kuse a pak doma si dám nějaké sedy lehy a další posilovačky.  

A co si beru na sebe? Mojí láskou se stala sportovní podprsenka Nike. Původně jsem ji chtěla jen na kolo, protože na běhání mi nepřišla dostatečně pevná. Nakonec jsem si ji ale zamilovala a používám ji furt. Asi si koupím ještě jednu, klidně i jen tak na doma, kde nosím nerada nějaké krajkové kousky a chodit na "ostro" taky není vždycky vhodné :D

Díky síťovině na spodní straně je kůže v místech, kde se jí látka dotýká, absolutně suchá. Akorát mi fakt vadí, když se potím ehm...jak to napsat...v dekoltu :D

Asi to vypadá, že nosím jen sportovní věci Nike, ale...ona je to asi i pravda :D Jejich boty mi krásně sedí a dlouho vydrží,. Tyhle už jsou letité, takže je mám je na chalupě a nevypadají nejlépe, ale furt jsou funkční a pohodlné. V Praze mám novější model, ale ty mají tenčí podrážku a na běhání mi tolik nevyhovují.

Bunda je z Gigasportu, který dnes již neexistuje. Je "neznačková", stála cca dvě stovky, ale na chalupě stačí, na himalájskou expedici se fakt nechystám. Podle počasí si na podprsenku beru tílko, triko, mikinu, bundu nebo různé kombinace. Někdy si beru jen podprsenku a bundu.

Nejhůř se mi běhání, nebo obecně sport, kombinuje s jídlem. Hladová běhat nemůžu, protože bych sebou sekla u prvního patníku. Hned po jídle sportovat taky nejde, takže musím dlouhodobě plánovat. Většinou se ráno najím a vyrážím tak po hodině a půl. Doma si dám nějakou svačinu, protože je třeba doplnit bílkoviny a cukry. Většinou nějaké ovoce a bílý jogurt.

Pokud vyrážím hodně brzy a oběd bude až za dlouho, přidám si k tomu ještě ovesné vločky.

I když nejradši mám broskve a nektarinky, hruška taky není špatná :D

Snídaně před během, chleba byl ještě jeden, ale snědla jsem ho, než jsem si vzpomněla na foťák :D

Opravdu nevím, co bych vám ještě napsala. Klidně se ptejte v komentářích.

Možná bych ještě zmínila, že hlavní je, aby vás sport bavil. Rozhodně nemá cenu se vyřídit tak, že se další den nehnete. Chce to najít tu správnou míru, aby běhání mělo nějaký efekt, ale ne ošklivé následky. Já zrovna pracuji na úsporném stylu, tedy abych vydržela běhat dlouho pomalým tempem. Zatím mám tendence vyrazit rychle a po pár desítkách metrů stěží popadám dech. Nejtěžší na každém sportu je pro mě dostat se do fáze zahřátí. Ze začátku, když mám ještě nerozehřáté tělo, ale už se zadýchávám, jsem hrozně rychle mrtvá. Ale když už se zapotím a zahřeji, nedělá mi problém vydržet se hýbat poměrně dlouho.

Teď se pokusím běhat i doma, tak jsem zvědavá, jak dlouho to vydržím :D

A to mi připomíná: není tu někdo z Prahy, kdo by chtěl chodit běhat, plavat nebo cokoliv jiného? Kdo by byl ochotný chodit do Hvězdy, má body navíc :D Protože přece jen ve dvou se to lépe táhne :D

Co vy a běhání?

Den blbec

Hezký den :) Snad se máte lépe než já. Vím, že jsem slíbila ten článek o běhání, ale dneska se k němu asi zas nedostanu.

Dneska mám od rána fakt "super" den. Večer jsem nemohla usnout, takže ráno jsem byla mrtvá ještě v půl 9, kdy mi volala mamka a probudila mě. A to v mém případě fakt nedoporučuji, protože po násilném probuzení se probouzí hlavně mé cholerické já. No takže jsme se krásně pohádaly hned po telefonu. Měla jsem totiž zavolat chlapovi, co mi opravuje notebook, ale zatím s ním vždy komunikovala mamka nebo táta. Nicméně samozřejmě jsem se musela vykopat z postele a jít volat. A telefonování cizím lidem nesnáším.

Ten ajťácký Einstein mě už vůbec nepotěšil tím, že mi bude muset smazat všechny soubory. Tedy spíš se ptal, jestli tam mám něco, co má zkusit zachránit, ale těžko někomu bud vykládat, že kvůli fotkám na blog má strávit hodinu prohrabáváním mého noťasu. Takže bye bye všechny blogo fotky i filmy, plus věci do školy, co se mi ještě někdy mohly hodit. Jo, měla bych si všechno zálohovat, jenže jsem si vždycky říkala, že si to hodím na exterňák další den a tak furt do kola. Nejvíc mě asi mrzí právě ty fotky na blog, protože některé focené venku už vzhledem k odkvetlým kytkám nenafotím.

Aby smůly nebylo málo, měla jsem něco vyřídit na úřadě ve vedlejší vesnici a samo, že měli zrovna dneska výjimečně zavřeno. Byla jsem tam na kole, takže vzteky bez sebe jsem se rozhodla ještě projet, aspoň kousíček. V rámci vybití vzteku jsem ale jela jak blázen, takže necítím nohy a ještě mě málem sežral nějaký pes velikosti telete.

Když už jsem byla skoro u baráku, nějaký dělník, co dělá novou cestu k vedlejšímu domu, se mě ptal, proč do toho kopce jedu a kolo nevedu. Mile jsem mu tedy odpověděla, že nepotáhnu kolo a ještě sebe. On mi tedy oznámil, že mi to na tom kole sluší. Smíchy jsem spadla skoro z kola, ale aspoň mi zvedl náladu :D

Doma jsem se pak slušně opařila přespříliš ohřátým obědem a ani nemluvím o tom, jak mi všechno padá z rukou. Zkoušela jsem nafotit aspoň pár fotek, o které jsem přišla a na které jsem měla u sebe produkty, ale světlo nestálo za nic, takže prostě venkovní fotky nebudou. Zítra večer se vracím do Prahy, tak snad konečně stvořím nějaký smysluplný článek na dostatečně rychlém počítači. Každou chvilku má přijet teta s tím slavným domácím medem a pak si radši půjdu lehnout, abych se se svým štěstím ještě nepřizabila :D

P.S.: jen co jsem dopsala větu, zjevila se teta a dovezla dokonce 3 lahve nejlepšího medu na světě :)

Jak přežíváte tyhle dny blbce vy? Nějaký tip, jak nepraštit prvního člověka, co vidíte? :D Já mířím do té postele, takže přeji vám příjemné páteční odpoledne i večer :)

Druhá šance pro bun drdol

Ahoj kočky :) Koukaly jste včera na hvězdy? Já ne, protože bylo zataženo :( V poslední době píšu nějak často, že jo? :D Taky se tomu sama divím, ale zjistila jsem, že napsat častěji pár řádků mě baví mnohem víc, než se snažit vypotit dvakrát týdně obsáhlou recenzi. Slíbený článek o běhání bude, nebojte. Akorát až zítra, protože na dnešek mě napadlo jiné téma.

Ráno jsem si opět nařídila mobil s tím, že v 6 se vykopu z postele, abych mohla jít včas běhat. Opět jsem nebyla schopná se zvednout, takže jsem vyrazila až po desáté. Samozřejmě svět se mi za lenost pomstil a parádně jsem zmokla. Ale řekla jsem si, že to neotočím směr domov a opravdu jsem uběhla svou běžnou trasu :D Doma jsem si musela umýt vlasy a promrzla jsem natolik, že jsem musela sáhnout po fénu a to já dělám nerada. Teď bych nejradši zalezla s nějakým čtením do postele, ale nemůžu, protože mi má teta přivézt domácí med a měla mi včera volat ohledně času, ale neozvala se. Takže budu trávit odpoledne ve stavu bdělém (rozumějte, že čtení v posteli znamená usnout).

Mezi snídaní a běháním jsem nevěděla, co dělat, tak jsem konečně sáhla po vycpávkách do drdolu. Po úvaze mě docela překvapilo, že tento účes je v blogerském světě děsně profláklý, ale nevybavuju si, že bych s tím někoho někdy viděla na ulici. Já se s bun drdolem (bun je divné slovo, ale zní to líp jak vycpávka) setkala poprvé, když ho kamarádka chtěla na maturitní ples a druhá kamarádka jí ho zkoušela vyrábět za pomoci MOJÍ staré ponožky :D Nakonec udělala D. dobře, že se nechala učesat profíkem a měla pravou vycpávku místo fusekle :D

I když ven chodím jen s rozpuštěnými vlasy, hrozně se mi tenhle drdol líbí. Myslím, že jsem se kdysi letmo zmínila, že jsem si pořídila rovnou dvě podložky, ale nešlo mi drdol udělat, protože jsem měla vlasy sestříhané. Vzala jsem si je s sebou na chalupu se zbožným přáním, abychom se nějak sžily. Kupovala jsem je v H&M někdy ehm....že by v dubnu? Fakt netuším. Zajímavé je, že malá stála stovku, zatímco velká jen 50 Kč. Že by to bylo jak s tangama? Čím míň látky, tím dražší? :D No každopádně jsem po nich sáhla protože se mi nechtělo hledat jinde a tam jsem je už měla vyčíhnuté. Měli světlé v barvě počurané slámy na blond vlasy, pak hnědé, které mám já, a černé. Nekonečně dlouho mi trvalo najít velkou hnědou, protože velké měli dost přebrané.

Moje oblíbená gumička. Tahle je do kamarádky a používám ji teprv chvilku, takže ještě není vytažená a je malá, obtočím ji 2x.

Jak už jsem se zmínila, nejdřív mi drdol vůbec nešel, tak jsem to po pár minutách vzdala. Ale dneska jsem hned na první pokus vytvořila použitelné dílo. Zásluhu na tom má rozhodně hlavně to, že mi poporostly vlasy. Akorát mi ještě chybí vyladit detaily. Hodněkrát jsem se setkala s názorem, že je lepší vlasy pod vycpávku zastrkovat než nejdřív pramínky uškrtit gumičkou a pak obmotávat volné konce. Je fakt že se mi taky víc líbí zastrkávací metoda, protože po uškrcení gumičkou drdol tak divně odstává.

Bohužel mně to moc nedrží. Pod malou vlasy nenacpu vůbec, pod velkou by to i šlo, ale nesměla bych se moc hýbat :D Máte nějaké triky? Myslím, že vlasy mám dlouhé dost, takž fakt nevím. Další otázka na vás: nějaký trik, aby vlasy tolik neklouzaly? Kondicionér použít musím, jinak bych se neučesala, ale zas na drdol je klouzání blbé. Prý dost funguje nějaký vlasový pudr, máte zkušenost?

Jako poslední ještě musím vyladit nějaké volné pramínky kolem obličeje. I když vlasy už se mi daří stáhnout všechny, necítím se dobře, když mám všechny vlasy z čela. Asi si budu muset umělecky vytvořit nějakou patku :D Ale to až časem, nejdřív musím umět super pevný drdol :D

Fotky jsou foceny za mizerného světla, takže jsem trochu upravila jas a kontrast. Opravdu nemám vlasy tak nazrzlé :D

I když na fotkách rozdíl moc patrný není, malá vycpávka je opravdu menší :D Achjo, fotit vlasy je fakt těžké... Menší verze na mě působí sportovněji. Super na doma i na zumbu nebo běhání (teoreticky, v praxi se kvůli sprintu po parku tak česat nebudu a vystačím s obyč culíkem). Vidíte, jak mi vlasy nedržely, takže mám jen dvě fotky. Zbytek se nepovedl a pak už se účes začal rozpadat. Ještě jsem zapomněla zdůraznit, že jsem k vyčesávání nepoužívala hřeben, takže ani u hlavy to nepůsobí uhlazeně. Naopak u samotného drdolu se mi líbí povolenější vlasy a drobné nepřesnosti. Účes pak nevypadá tak přísně učitelkovky :D

A tady už s velkou vycpávkou. Je vidět, že vlasy líp drží. Proto je i víc fotek. Větší drdol se mi určitě líbí víc. Působí elegantněji a klidně bych si ho vzala i někam na ples. Samozřejmě ještě trochu vyladěnější například třpytivou čelenkou nebo tak něčím. Navíc to vypadá, že máte víc vlasů než s malým bobkem kdesi na hlavě. U většího rozměru mi ani nevadí mít všechny vlasy sčesané.

Pro rýpaly: vím, že mám drdol na křivo, ale při předělání z velkého na malý se mi posunula gumička a už se mi nechtělo to opravovat.

Narcisticky musím uznat, že se mi v tomhle účesu extrémně líbí i ten melír :D Ale když si vezmu ty zničené vysušené vlasy, cenu a čas, tak ho asi oželím :D Bun drdol jsem si zamilovala a určitě s ním někdy vyrazím i ven, až vychytám mouchy. Úplně si ho už představuji na podzim v kombinaci s huňatou šálou nebo šátkem. Na zimu pod čepici bohužel ideální nebude :)

Nosíte tenhle typ drdolu? Poradíte mi nějaké antiklouzací a antirozpadací triky? Omotáváte vlasy kolem nebo zastrkujete? A nosí ho v okolí každá druhá nebo ho spíš registujete v blogerském světě?

Padá hvězda, něco si přej :)

Hezký úterní večer. Sice jsem si říkala, že psát článek v podstatě o ničem, nemá moc cenu. Ale nakonec jsem změnila názor a rozhodla jsem se, že občas přidám nějakou fotku nebo napíšu pár řádků jen tak, aniž bych stvořila nějakou recenzi. Protože když už nic jiného, je to způsob, jak být blíž svým čtenářkám (popřípadě i čtenářům, jestli se tu nějaký vyskytuje). Dozvíte se tak něco víc o mně a zjistíte, že netrávím čas jenom u zrcadla :D

Dneska jsem chtěla jít ráno ven. Na kolo nebo běhat. Dokonce jsem si nařídila mobil na šestou hodinu, abych to stihla odfunět co nejdřív (proč se dozvíte v nějakém z dalších článků, možná již zítra). Jenže nakonec jsem byla šíleně líná (ok, možná bych byla vyspalejší, kdybych nečuměla do půlnoci na mobil a nečekala, až mi NĚKDO odepíše). No a jak jsem se nevykopala ráno, tak jsem to pořád odkládala, až jsem nedělala nic. Teda krom půl hodinky posilování jen tak na zahradě, ale to je s během nebo kolem nesrovnatelné.

No a proč jsem zvolila ten nadpis, jaký jsem zvolila? Chci vám jen připomenout, popřípadě nově informovat, pokud to nevíte, že dnes bude na obloze k vidění meteorický roj. Ne že bych tyto akce nějak sledovala, ale byla to nějaká globální událost na Facebooku a pár mých přátel kliklo na Zúčastním se, tak jsem to zpozorovala. Já asi dneska oči k obloze vážně zvednu, protože nějaké přání splněné od padající hvězdy se vždycky hodí :D A taky mě fascinuje vesmír, ale to už nezní tak romanticky :D Dokonce jsem v neděli čekala na superúplněk (s připraveným foťákem jsem seděla asi dvě hodiny u okna), ovšem zbytečně, protože u nás bylo zataženo a viděla jsem jen nějaký rozmazaný flek kdesi v mracích.

A dnes, než se setmí, si pustím nějaký film. Vidím to na Sex ve městě, který už jsem sice viděla několikrát, ale jednička se mi furt líbí.

A co vy? Budete vyhlížet svou šťastnou padající hvězdu a viděli/y jste v neděli mega Měsíc?

Loňská dovolená v Turecku

Hezký nedělní večer :) Všude se to jen hemží posty z dovolených a výletů. Já letos u moře nebyla a ani se nechystám. Upřímně nesnáším horko a moře mi stačí vidět občas. Krom toho, nebudem si lhát, ale ve dvaceti je dovolená s rodiči dost na prd :D Párkrát jsem byla jen s tetou a sestřenkami a byla to super dámská jízda. Akorát mi vadilo, že večer se prostě zalezlo na pokoj a nic. Já, i kdybych měla chodit každý večer jednou uličkou s krámky, bych tudy ráda chodila. Protože sedět na posteli můžu doma. No ale o tom až jindy, možná najdu i fotky z dalších dovolených :)

V Turecku jsem byla minulý rok koncem srpna. Vše bylo přes cestovku Exim Tours, konkrétně přes nějakou brněnskou pobočku, kde pracovala žena jednoho známého. Díky bohu, protože nám doporučila připlatit si za hlavní budovu. Za těch pár tisíc navíc to stálo, protože spolucestovatelé, co bydleli v budově vedlejší, měli o dost nižší komfort.

Hotel Yelken měl sice pět hvězdiček, ale podle mě to tomu moc neodpovídalo. Po příletu jsme čekali dost dlouho na pokoj. Ten špatný nebyl, bylo tam čisto a tak, ale nic, co by si člověk představoval pod pěti hvězdičkami. Kladně hodnotím jídlo. Výběr byl pestrý, spousta zeleniny atd. Ale je fakt, že týden tam mi stačil, protože po nějaké době se přejí všechno a jak to tak bývá, jídla jsou podobného stylu. U moře bych čekala, že budou denně nějaké ryby a mořské potvory, ale to se nestalo. Prý jednou za týden se něco takového dalo speciálně objednat, ale nám nic takového nabídnuto nebylo.

Byli jsme v oblasti Bodrum, což je turecké snobské letovisko. Jezdí tam nejen turisté, ale i bohatí lidé z tureckých měst. Na pohled je to tam sice krásné, vše upravené, samé vily s bazény. Ale zas přijdete o takovou tu pravou atmosféru, tedy pokud nejste ochotní trochu cestovat. Náš hotel byl přímo na pláži. Ven jsme chodili jen podél pobřeží, protože za hotelovým pozemkem byly takové nepříliš vábně vypadající rozpadlé vily (i když ještě nedávno musely být nádherné).

Hotel nešel vyfotit lépe, protože už takhle jsem měla na zádech nalepený plot vedlejší vily.

Výlet do Efesu. Historii neovládám a rozpadlé ruiny mě moc neberou, takže jako zážitek ok, ale nemusela bych to vidět podruhé.

Bohyně Níké, bystřejší spatří i slavný znak ze sportovního oblečení (je to ta fajfka pod její pravou rukou).

Celsova knihovna

Na konci téhle cesty byste dřív našli moře. To bohužel ustoupilo, takže dnes byste ho hledali marně.

Nedaleko Efesu na mega kopci: zeď přání u místa, kde se údajně narodila Panna Marie (vypadalo to jako mrňavý strohý kostelík). Jestli už uvažujete, co si budete přát, ušetříte za letenku. Nefunguje to :D

Artemidim chrám byl jen pár minut autobusem pod výše zmíněnou památkou.

A teď už nejlepší výlet na Pamukkale. Z Bodrumu jsme tam jeli sice asi 4 hodiny, ale stálo to za to :) Před samotnými jezírky jsme museli vidět jedno z mnohých divadel (určitě bylo v něčem nej, ale takovou paměť nemám). Pokud vám někdo řekne, že se jedete koupat, neposlouchejte a vemte si pořádné boty, k divadlu je to v sandálech pěkná štreka.

V areálu byl i Kleopatřin bazén. Koupel v něm má přinášet krásu a mládí. Bohužel jsme měli málo času a víc nás lákala jezírka (krom toho koupel u Kley něco stála), takže si bohužel budu muset dál kupovat kosmetiku.

A tady už slavná travertinová jezírka. Musíte si zout boty a ve vrchních částech je narváno, proto se vyplatí sestoupit k nížeji položeným jezírkům. Povrch překvapivě neklouže, ani nepálí.

Když vlezte do vody, okamžitě máte za plavkami bílé blátíčko. Vyndavat ho je chuťovka. Voda má údajně opět zázračné účinky na krásu, ale po hodině nelze posoudit :D Jezírka zde najdete hodně mělká, ale i taková, kde je voda po pás. Voda je samozřejmě  krásně teplá. Ještě by asi stálo za zmínku napsat, že pokaždé je otevřená jiná část kvůli ochraně krajiny. Doporučuji tam vyrazit co nejdřív, než jezírka pro koupání zcela uzavřou.

Okolí hotelu a pláž jsem nefotila, protože to nepovažuji za extra zajímavé. Na téhle fotce jsem se rozhodla zkusit vodní skútr (cca 2000 Kč na 10 min, ale pokud jste mladé a očividně tam nemáte přítele nebo manžela, dá se ukecat sleva nebo delší čas) . Překvapilo mě, jak je to fyzicky náročné. Po deseti minutách jsem necítila stehna a každá vlna je jako náraz na skálu :D Mimochodem ten chlap u vodních sportů byl pěkně otravný, vlezlý a slizký a to to dokonce nebyl ani správný Turek :D Několikrát denně mě zval někam na rande :D Ale pozitivní bylo, že dokud jsem neřekla rázné ne, bral mě zadarmo do člunu, když vezl nějaké lidi na takovém tom banánu nebo jiné atrakci :D

Celkově to byla hezká dovolená. Až na rodiče. Příště bych rozhodně vyrazila s partou kamarádek, případně s přítelem. Personál hotelu byl milý. Číšníci pozorní. Opět ale spíše k mladým slečnám, jak už to v těchto zemích chodí. Sama bych tam rozhodně nejela, protože někteří místní jsou až moc vlezlí.

Určitě jsem toho polovinu zapomněla napsat, protože mám dneska extra pomalý internet. Článek jsem dávala dohromady asi tři hodiny i s večeří a mytím vlasů :D Kdyby vás něco zajímalo, ptejte se v komentářích :)

Byli jste v Turecku?