Všechno je jednou poprvé aneb návštěva učňovského kadeřnictví

Hezký večer :) Dnes tu mám pro vás jeden slíbený kecací článek, ale snad bude pro někoho i přínosný :) Pro lidi nefandící románům: na konci jsem vše shrnula do několika bodů.

Sestřenky chodí ve svém městě zásadně k učňům a nemohou si je vynachválit. Prý jsou kreativní, levní a nebojí se, že jim někde zůstanou nějaké zuby, protože vše kontroluje mistrová. A také se učňové více snaží, protože jim jde o známku (nebo jak se nazývá to jejich hodnocení). Dostala jsem tip na kadeřnictví v ulici Kafkova v Praze v Dejvicích (salon třetího ročníku, takže vzdělanější učně už nenajdete - tedy kromě těch z nástavby, ale ti už salon nemají). No a protože mi zas ruplo v bedně a zatoužila jsem po dalších melírech (i když odrosty jsem po měsíci a půl skoro neměla, rozhodla jsem se vypravit tam. 

Měla jsem už fakt mastné vlasy, takže chuťovka, ale na melír ideální. Nícméně stáhla jsem to do culíku, zahrabala se až po uši do objemného šátku a díky dešti jsem schovala svůj nenamalovaný obličej a mastné vlasy aspoň částečně pod deštník. Když jsem vlezla do salonu, překvapil mě zdánlivý chaos a hluk. Všude se motali holky i dva kluci. Hned u dveří byl stolek, kde se slečna ptala co budu chtít, vzala mi bundu a deštník a dala mi číslo (aby pak moje věci zase identifikovala, což mě dost pobavilo). Pak se mě ujala jiná slečna, usadila mě a ptala se, co to bude. Měli tři a půl hodiny do zavíračky, ale že prý se to stihne. Pak přišla mistrová, něco se slečnou v rychlosti probraly. Fakt netuším co, byla jsem v jakémsi šoku, kolik se tam pohybuje lidí. To víte, jsem zvyklá na kadeřnictví, kde je pár kadeřnic a maximálně jedna zákaznice čeká a čte si časopis. 

Pak šla mistrová natrhat alobal a připravit slečně barvu. To mě překvapilo, myslela jsem, že to si dělají učni sami, když se teda mají učit. Když se vrátila, řekla mojí "kadeřnici" - říkejme jí D, celé jméno tu radši prozrazovat nebudu - že má melír dělat hodně hustě a zmizela. To mě dost vyděsilo, protože jsem čekala, že bude celou dobu někde poblíž, ale za celou mou akci se přiblížila pouze párkrát. Slečna D pak strávila hodně času hledáním vyplétací jehly, kterou ona neměla a její nejbližší kolegyně také ne. Když ji sehnala, začala s melírem. Dělala ho odspodu, což mě fascinovalo, protože moje normální kadeřnice začala shora. Celkově byla D dost pomalá (ne že by jí to nešlo, jenom se prostě hodně snažila. Pak jí přišla na pomoc kamarádka, takže jsem se bála, že budu mít každou polovinu hlavy jinou, Naštěstí asi obě dávaly ve škole stejně pozor, takže se to nestalo :) Přišlo mi, že spotřebovávají zbytečně moc barvy. To je ale asi normální, zatím mi to říkal každý, kdo u učňů byl. Navíc měly furt problémy s hustotou a dolévaly každou chvilku peroxid (6, minule mi kadeřnice dávala 9). Slečna D ani nebyla moc hovorná. Buď se soustředila na práci nebo si povídala s ostatními, což se mi moc nezamlouvalo. Navíc jsem nadhodila pár vlasových témat (jakožto blogerským světem narušená) a moc mi tedy neporadila, co se péče o vlasy týče. 

Vzhledem k její rychlosti jí mistrová oznámila, že má horní partie začít zahřívat fénem a po pár minutách postupně odspodu odmývat. Myslela jsem, že umřu. Seděla jsem v tom křesle s umyvadlem, hlavu jsem měla v děsně nepříjemné pozici, zakloněnou a úplně jsem cítila, jak mám zaškrcené tepny vzadu na krku. Nicméně se nedalo nic dělat, půlku hlavy už jsem měla umytou. Hodně dlouhá půl hodinka.

Tahle část byla nejhorší i proto, že už jsem tam byla jediná zákaznice a všichni se sesedli kolem mě, aby si mohli hromadně povídat. Nemám jim to za zlé, nebylo tam moc místa k sezení, ale přece jen by bylo fajn věnovat se zákaznici, tím spíš, že už tam nikdo nebyl. A také se mi nelíbil pocit, že na mě všichni zírají :D Oproti nim jsem si připadala jak dítě, i když všichni kromě mistrové byli o dva roky mladší než já :D Samozřejmě konverzace probíhala formou vykání, ale i tak to bylo divné :D A co mě ještě šokovalo bylo, že si tam všichni sami nebo vzájemně upravovali vlasy (normálka, to chápu) a patlali na to spousty těch věcí značky Matrix, za což tam zákazníci platí největší část ceny (to mě nepotěšilo). 

Každopádně mytí vlasů už bylo fajn (i když mi slečna solidně vytopila uši) a já byla ráda, že už mám to zaškrcení tepen za sebou. No a když už jsem tam byla a slečna mi naznačila, že miluje stříhání dlouhých vlasů, ale bohužel se k němu moc nedostane vzhledem k praxím dopoledne, kdy chodí jen důchodci, nechala jsem ji, aby mi ostříhala patku. To se jí tedy extrémně povedlo, dala si záležet mnohem víc jak kdejaká kadeřnice a konzultovala se mnou každý centimetr, což se dnes tak často nevidí. Vše samozřejmě zkontrolovala mistrová. Pak už jen účes vysušila přes prsty a moc si s tím nehrála (sama jsem jí to řekla, protože stejně pršelo a foukalo a večer jsem měla jít cvičit). V salonu se mi výsledek velmi líbil. 

Bohužel už se mi tolik nelíbil účet. Na začátku jsem se ptala na přibližnou cenu a nikdo mi nebyl schopný odpovědět, na konci mě překvapili částkou 875 Kč (čekala jsem méně). Samozřejmě jsem nechala něco navíc, aby ta chudinka, co neskutečně trpěla pipláním se se mnou po dobu něco přes 3 hodiny, měla nějaké odškodné. 

Doma jsem účes prozkoumala důkladněji. Vypadala jsem samozřejmě hrozně, protože vlhkost veškerou foukací snahu zničila a samozřejmě jsem to měla už hodně světlé. Naštěstí jsem si včas řekla, že nechci silver šampon, takže jsem to neměla stříbrné, ale docela normální. Nicméně si říkám, že už se na melír asi vykašlu a začnu boj s odrůstáním. Ale to předbíhám, ještě se výsledný tón změní po pár umytích a já ještě několikrát změním názor.

A pro přehlednost vám vypíšu hlavní klady a zápory návštěvy u učňů

+ i když mě výsledná cena nepříjemně překvapila, v kadeřnictví bych za to dala mnohem více

+ vše kontroluje mistrová

+ učni se snaží, jsou pečliví

+ není třeba se objednávat

+ na řadu jdete hned, žádné čekání (výhoda toho, že jich je tam hodně)

- jsou pomalejší

- hodně plýtvají materiálem, což se projeví na ceně

- občas jsou trochu nešikovní (věci jim padají z rukou, zatahají, vytopí uši...)

- nevěnují se vám konverzačně jako v normálním salonu, baví se mezi sebou

- nemají tolik zkušeností s výrobky a nedostala jsem žádnou chytrou radu (tedy vše, co mi řekli, jsem už věděla, ale to je i tím, že na blozích už je dneska vše)
- o prázdninách salon nefunguje
- myslím, že melír mohla udělat i blíže u hlavy, ani nepoznám co jsem už měla a co je nové (i když ok, odrosty jsem skoro neměla)

Moje účtenka

mytí - 25 Kč, zábal - 35 Kč, zástřih - 20 Kč, melír 2x60 a pak k tomu ještě 600 Kč (asi první cena za melír obecně, druhá podle počtu alobalů a peroxidu), foukaná - 70 Kč, ručník - 5 Kč

Celkově jsem tedy spokojená a myslím, že tam budu chodit častěji. I kdybych melír dál už nechtěla, přeliv od nich bude jistější než domácí pokusy o odrůstání blond. A i když mi stříhala jen patku, i tak jsem moc spokojená. Doma jsem vlasy hodila do culíku a ten s patkou vypadá úplně bombasticky :) I když ok, je to nepraktické, takže jsem si to stejně ještě sepla sponkou a ta správná sranda začne při cvičení.

Co se obecně melíru týče, možná to byl fakt poslední, protože si už připadám moc světlá (nenalíčená, s nalíčením si připadám v pohodě). Mám sice obličej na světlý typ (relativně světlé obočí a modré oči), ale přijde mi, že v tmavých vlasech jsem byla výraznější. Docela si nadávám, že jsem do melíru šla, protože se netěším na to odrůstání a pravidelné přelivy než to odroste :D Ale doufám, že mi to vlasy nezničí a už si budu moci pěstovat delší. Chtěla bych ještě minimálně 10 centimetrů :) Jo a taky jsem se vždy smála peroxidkám, kde bylo vidět, jak moc jsou jejich vlasy tmavé a teď jsem jedna z nich, takže porušuji svoje vlastní pravidla :D Nicméně věřím, že se správnou péči a přelivy (odrosty bych nesnesla) to překonám a časem se budu těšit ze svojí tmavě hnědé, které si budu více vážit :) Také mě štve to počítání týdnů do dalšího melíru a myšlenky na to, že bych měla použít silver, nutnost dávat si pořád nějaké masky a tak. Na druhou stranu stále mám o něco víc svých vlasů než blond a samozřejmě jsem děsně zvědavá, jak bych vypadala ještě víc blond a když už jsem došla tak daleko... Fakt nevím, na názor se ptám všech a každý říká něco jiného :D

Zrovna ráno jsem si myla vlasy a vzala jsem to 2x silverem, protože některé pramínky už byly dost do oranžova. Ale za to si samozřejmě můžu sama, když jsem od nich silver nechtěla.

Tady máte pár fotek z dnešního dopoledne (tedy čerstvě umyté vlasy)

Tady mám vlasy napůl mokré - jasně vidíte barevné rozdíly

Po uschnutí - občas jdou vzhledem k absenci silveru do oranžova - drogerkový silver není tak účinný a já ho nechala jen chvilku - ale ve výsledku už mi pár lidí řeklo, že právě díky tomu to vypadá přirozeněji, než mít vlasy hnědo-stříbrné (fotka zkresluje, tak oranžové to nemám)

Foceno u okna, takže je to až moc světlé

Naopak od okna daleko

Jak jste na tom s učni? Nechaly byste se u nich ostříhat/nabarvit?